top of page

Zranitelnost není slabost. Je to jeden ze základů důvěry.

13. 11.
Minut čtení: 2

Dobrý lídr nemusí mít vždycky odpověď a všechno pod kontrolou. Pro důvěru někdy udělá mnohem víc, když dokáže říct: Nevím. Udělal jsem chybu. Potřebuji pomoct. Protože důvěra nevzniká z dokonalosti.


„Nevím.“ „Udělal jsem chybu.“ „Potřebuji pomoct.“

Tři obyčejné věty, které se některým manažerům říkají zatraceně těžko. Lídr má přece vědět, rozhodovat, působit sebejistě a mít věci pod kontrolou. Jenže co když právě tahle potřeba vypadat neomylně důvěru zabíjí?


Důvěra potřebuje zranitelnost

Brené Brown začala před lety zkoumat, co vytváří skutečné spojení mezi lidmi. Její výzkum ji nakonec přivedl ke zranitelnosti. K opravdovému spojení podle ní potřebujeme odvahu nechat ostatní, aby nás skutečně viděli. Nejen naši naleštěnou verzi, která ví, zvládá a kontroluje, ale také člověka, který někdy neví, pochybuje nebo udělá chybu.

Zranitelnost neznamená vylévat na tým svoje emoce. Znamená mít odvahu přiznat, že něco nevím. Přiznat chybu. Požádat o pomoc. Nebo dát druhému skutečný prostor, aby se mnou nesouhlasil.


Někdo musí začít

Často čekáme, až vznikne důvěra, abychom mohli být otevření. Jenže ono to funguje i obráceně. Někdo musí být otevřený, aby důvěra vůbec mohla vzniknout.

Když lídr řekne „nevím“, dává ostatním svolení nevědět. Když přizná chybu, lidé nemusí svoje chyby schovávat. Když požádá o pomoc, ukazuje, že požádat o ni není slabost. Lídr svým chováním ukazuje ostatním, co si mohou dovolit.


Když máme všechno pod kontrolou

Mám rád jeden výrok automobilového závodníka Maria Andrettiho: „If everything seems under control, you're just not going fast enough.“ Volně přeloženo: Když se vám zdá, že máte všechno pod kontrolou, nejspíš nejedete dost rychle.


Podle mě to platí i pro firmy. Dokud chceme mít všechno pod kontrolou, moc prostoru pro zranitelnost nezbývá. A bez ní se těžko buduje důvěra.


Bez důvěry jsme přitom zatraceně pomalí. Musíme si všechno vysvětlovat, kontrolovat, potvrzovat a ujišťovat se. Místo abychom se mohli spolehnout na ostatní. Možná tedy paradoxně platí, že když trochu kontroly pustíme, můžeme jako tým zrychlit.


Neomylný šéf vytváří opatrnou firmu

Když vedení chrání svoji neomylnost, začne ji chránit celá organizace. Chyby se schovávají, špatné zprávy se cestou nahoru změkčují a skutečné názory zaznívají až po poradě na chodbě.


A to už není měkké téma o pocitech. To je problém výkonu firmy. O problémech se dozvídáme pozdě, děláme horší rozhodnutí a lidé se méně ozývají, když něco nedává smysl. Firma možná vypadá bezpečně. Ve skutečnosti je jen opatrná. A pomalá.


Pět vět, které chci od lídrů slyšet častěji

„Nevím, pojďme na to přijít.“ „Udělal jsem chybu.“ „Potřebuji tvoji pomoc.“ „Co si o tom myslíš ty?“ „Nesouhlasíš se mnou? Řekni mi proč.“


Nejsou to komunikační techniky ani další kartička pro manažery, kterou rozdáme na školení leadershipu. Musí být pravdivé. Pokud se ptám na názor, musím ho chtít slyšet. Pokud vybízím k nesouhlasu, musím ho unést. A pokud přiznávám chybu, nemůžu dalších deset minut vysvětlovat, proč za ni vlastně mohou ostatní.


Důvěra nevzniká z dokonalosti

Nepotřebujeme další neomylné hrdiny, kteří vždycky vědí, kudy dál. Potřebujeme lídry, kterým můžeme důvěřovat i ve chvíli, kdy to nevědí.

Protože zranitelnost není opakem síly. Je předpokladem důvěry. A důvěra nám umožňuje jet rychleji.

Komentáře


bottom of page